Jsem fulltime máma a krotitelka bugů. Jsem člověk s velkou dávkou empatie, která mi pomáhá nejen v profesním životě. Nesnáším chytroprdy na sociálních sítích, mlaskání a když mám deku obráceně, s knoflíkama u hlavy. Miluju humor, čerstvě upečenej chleba s máslem a společný rána se svou rodinou v posteli. Mám smysl pro detail, nacházím chyby i tam, kde je ostatní nevidí, proto taky dělám práci QA.
Jsem takovým článkem ve vývoji softwaru, který se snaží najít chyby. Vymýšlím scénáře s happy a unhappy flow, což znamená, že se snažím nasimulovat situace, které mohou vzniknout při používání aplikace, a zjistit, co to s ní může ve výsledku udělat. :) Jednoduše řečeno: ověřuji funkčnost toho, co kluci a holky vývojářský vytvoří. :)
Scénáře v jednotlivých krocích popisují konkrétní akci s komponentou a její očekávanou reakci. Snažím se scénáře psát tak, aby byly konkrétní kroky úplně jasné – aby i jiný tester dokázal test bod po bodu provést, od začátku až do konce. Moji kolegové jsou samozřejmě nadšení, kdo by si nepřál svého osobního puntičkáře, který neustále vyhledává chyby na tom, co uděláte, že? :) Ale teď vážně. Náš společný zájem je, aby šel ven kvalitní produkt. A i ten je pod neustálou kontrolou. Takže pokud se mi v aplikaci něco podaří rozbít, je to vlastně dobře. :)
No, tak chvilku to trvalo! :) Když jsem se stala mámou, vše se mi změnilo, uklidnilo. Začala jsem o sobě víc přemýšlet. V té době jsem se pořád věnovala online marketingu, sem tam napsala nějaký text. To mě sice bavilo, ale pořád mi něco chybělo. Chtěla jsem se někam posunout, něco se naučit. Jsem děsnej puntičkář a vysírka, vadí mi, když něco není tak, jak má, často někde nacházím chyby. Tak proč tímhle jenom lézt někomu na nervy, když to můžu dělat jako práci? :) Tak jsem si podala přihlášku na digitální akademii Czechitas, obor testování SW. Po úspěšném dokončení jsem si pak našla práci a začala sbírat zkušenosti. A jednoho dne na mě vykoukla nabídka práce v Cookielabu. A to byla láska na první dobrou. :)
Není. Unavená jsem, to jo, mám na sebe minimum času. Ale která máma, táta tohle nezná? Mám obě děti doma, dcerku na domácí výuce. Taky ale mám doma manžela, který (stejně jako já) pracuje v IT oblasti – takže je na home office. Pak je vše daleko jednodušší. Pro mě je priorita to, aby byly děti co nejvíc v pohodě, spokojené. Práci si během dne rozložím tak, aby mi zbyl čas i na společné aktivity s mužem a dětmi. V dnešní době máme neuvěřitelné možnosti. Moc si toho vážím a jsem ráda, že jsem se nebála tu změnu v životě udělat.
Domškoláctví je skvělé! To je další věc, které si nesmírně vážím – že existují školy, díky kterým se můžeme plně věnovat svým dětem, podporovat je v činnostech, o které projeví zájem, a učit se v klidu domova. Díky mé práci dcera ví, co je bug. Už jsme spolu i jeden společně hlásily vývojářům. Jeden den za mnou přišla se svou oblíbenou hrou a hlásí: „Hele, maminko, tady je bug!“ A co myslíš? Byl tam. Ukázkovej! :D Tak jsem s ní prošla celý proces reportování bugu, od screenshotu až po odeslání developerům. Kdo ví, třeba ji IT taky nadchne :)
Mají tady výborný koláčky! :D Každý jeden člověk, co je součástí Cookielabu, je důležitým článkem. Počítá se s jeho názorem, nemusí se bát ozvat se svým nápadem i mimo své zaměření, ba naopak, dostane se mu plné pozornosti. Co se mi líbí moc, tak každý měsíc se koná DKSS – což jsou interní talky na různá témata, nejen pro geeky. :) Jo, ráda bych změnila četnost svých návštěv Prahy, je jich žalostně málo.